~ My Stories

Jednou jsem jela k babičce na prázdniny, na celý týden. Těšila jsem se na svou nejlepší kamarádku, té doby. Nikomu jinému jsem tak moc nevěřila jako jí. Když jsme se viděli, okamžitě jsme se poobímali a bylý jsme opět rádi, že se vidíme.  Chodilý jsme do kaváren a do spousty obchodů, říkalý jsme si tajné lásky našich životů, založílí jsme si deníček, který jsme schovali do parku, kde by ho nikdo jiný nikdy nenešel. Vědělí jsme, že to takhle půjde i dál. Ovšem, osud to chtěl jinak. Jednou byla u babičky oslava narozenin. Já se omluvila, že půjdu ven. Šla jsem za ní, spolů jsme šli do kavárny... číst dál

Tento příběh bych chtěla věnovat jednomu nejlepšímu a nejdokonalejšímu klukovi na světě a to Taráskovi! Nejvíc ho mám ráda! Strašně moc mi pomáháš! Navždycky bude v mém srdíčku. =) číst dál

Ano, každý určitě se již zamyslel nad větou: " Jaký je smysl života" Nu, ráda bych vám o tom něco málo napsala, ale nejdřív vám musím říct, že opravdu nejsem zase až tak dobrá v psání. Pro některé to bude komické a můžou mít hloupé narážky, ovšem může tu být i druhá skupina lidí, co se na to budou dívat s pohledu dobrého spisovatele, ovšem já opravdu nejsem. Ale můžeme již dále pokračovat v mém tématu, téhož textu. Život každého z nás je odlišný. Nikdy nebude moct být stejný neboť každý má svou hlavu a svůj rozum. Každý člověk si musí někdy, alespoň chvilku zapřemýšlet o čem vlastně jeho život je. Někdy na člověka dolehnou špatné stíny, vzpomínky má chmůrnější náladu a tak se dívá na svět jako na velký s prominutím HNUS! Ovšem né vždy má takové nálady. Tyto nálady mohou vystřídat i vtipné a zábavné dny, s našimi přáteli, rodinou snad i s našemi láskami. Ovšem nemusí to být jen s lidmi, i mi můžeme mít skvělou náladu od všelijakých zvířat, která máme rádi. číst dál

Dívala se z okna a zahlédla jakýsi kočár ihned jí napadlo, že to budou určitě ti, které tak otec očekává a byla to samozřejmě pravda. Jjeí chův přišla do pokoje a pomalu šla k ní" Slečno Layo, otec vás jíž očekává v přivítajícím sále." Laya chvíli váhala, ale nakonec se otočila na svou chůvu, mile se koutky pousmála a šla ladným krokem k otci a návštěvě jakmile tam přišla pohlédla na všechny přítomné s mírným úsměvem" Vítám vás tu" pohlédla na otce. Richard se jen pousmál"Myslím, že jsme tu všichni půjdeme do jídelny" Nejstarší syn z rodu Vinkotlonců Nataniel popošel k Laye a vzal jí opatrn... číst dál

V jedné vesničce, jménem Trécie, se narodila do bohaté rodiny jedna malá dívenka. Dívence dali jméno Laya. Na zámeckém dvoře se proto uspořádala velká oslava na počest narození Layi. Pilo se, jedlo se a všichni se bavili, až náhle matka Layi se zhroutila na podlehu. Kolem ní se seběhli davy lidí jenž tam byli pozváni. Její muž začal hlasitě volat"Zavolej te doktora! Ihned" volal velice hlasitě, tak aby ho všichni slyšeli, bohužel bylo už pozdě. Jakmile tam doktor dojel, matka Layi byla už mrtvá. Otec Layi Richard šel ihned do své komnaty, kde začal rozhazovat všechny věci, které mu přišli pod ruku. Jeho sestra přišla za nim a vzala ho kolem ramen a pravila:" Richarde, uklidni se, prosím Tě. Nezapomeň, že zde máš ještě dceru, musíš vládnout dál. My jsme tu s Tebou" Snažila se ho uklidnit a nakonec jejími slovy přesto podlehl a uklidnil se. Sednul si na křeslo a hlavu si položil do dlaní. Chůva donesla Richardovi dceru Layu. Richard si jí vzal do své náruče a políbil jí na čelo a tichým polohlasem řekl:" Budeš nádherná Layo..Jako tvoje matka byla, budeš chytrá, vzdělaná, každý se po Tobě bude ohlížet a já tu pro Tebe vždy budu, dcero moje." Těmito slovy se zvedl z křesla i sní a pomalu šel do jejího pokoje a uložil do postýlky. číst dál